Svařák na Svařáku má vždy téci proudem, ale upřímně, kdo by ho pil v tak sluncem zalitém dni? Vhod přišly spíše chlazené drinky.
Do turnaje vstoupil náš tým slowpitce zápasem s Jelity. Na pálce měly oba týmy problém se slunečním svitem, ovšem horalé z Trutnova se s tím vyrovanali lépe a Plzeň jim podlehla 5:7.
V dalším zápase již bylo slunce o kousek výš a kšilty přileb začaly vrhat potřebný stín. Dalším soupeřem byli havířovští Tukani. Oboustranně dobrá obrana nedovolila výraznější skórování. Vyrovnané utkání dotáhli plzeňští do vítězného konce 3:0.
Následující hru s Camperos bylo bezpodmínečně nutné vyhrát, aby Plzeň mohla pomýšlet na bednu jak turnaje, tak i celé ASL soutěže. Camperos hrající, jak je jejich zvykem, v těžké pohodě byli vyrovnaným soupeřem - leč podlehli 5:8.
Poslední zápas skupiny s Bombarďáky hnědého odstínu představoval povinné vítězství. Stalo se (7:0) a byl to další hodně příjemný zápas (Věříme, že Matějovo stehno po krutém zásahu odpalem od Horatia Vokouna je již v pohodě).
A pak to přišlo!
... Hrou osudu se přihodilo, že i s jednou prohrou jsme vyhráli skupinu!
„... A tak jdeme do finále, už poslední tóny zní ...“
Posledním soupeřem mají být polští Barons z Wroclavi, Vratislavi, Breslau (jak kdo chce), kteří nekompromisně deklasovali všechny své soupeře ve skupině s celkovým skóre 52:8 ve čtyřech zápasech. Nadšení z postupu do finále tato skutečnost trochu tlumila. Hráči do toho šli s tím, že neodejdou s nulou. Obavy nerozptýlil ani Bézův "úspěšný los", kdy vyhrál pozici hostujícího týmu - tedy první na pálku.
A voilá! po první směně 5:2 pro Plzeň! Po zbytek zápasu Baroni již ani jednou nedoběhli a plzeňští si z toho udělali tak trochu střelnici (ó jak neskromné). Výsledek 13:2 pro Slowpitch Plzeň! Jjjo! (nově vzniklý spontánní pokřik, kdo byl, ten ví).
Úplně první první místo v turnaji, sice v ASL, ale přece. A tím pádem celkové druhé místo v ASL. Super den, super zábava, moc pěkný výkon. Díky všem!
P.S.: Trofeje budou k vidění na plese.
